Kompostárna

Co je vhodné ke kompostování

• ovocné a zeleninové odpady
• kávové a čajové zbytky
• novinový papír, lepenka, papír. ručníky
• mléčné produkty
• posekaná tráva, listí, drnové řezy, větvičky
• třísky, piliny, hobliny, kůra
• trus hospodářských zvířat
• popel ze dřeva
• skořápky z ořechů

Co není vhodné ke kompostování

• kosti, odřezky masa, tuky
• chemicky ošetřené materiály
• rostliny napadené chorobami
• slupky z tropického ovoce, pecky
• popel z uhlí, cigaret
• časopisy
• oddenkový plevel
• plasty, kovy, sklo, kameny

Základní podmínky pro kompostování:

• vstupní materiál musí obsahovat organické látky pro výživu mikroorganismů (půdních bakterií, hub, červů, žížal atd.) a to v poměru C:N (uhlíku a dusíku) = 30:1
• vlhkost materiálu udržovat 50 – 60 %
• materiál je nutno míchat a tím umožnit dostatečný přístup kyslíku.
• hrubší suroviny je vhodné podrtit na malé části
• pro urychlení procesu kompostování přidat malé množství půdy či hotového kompostu

Problémy při kompostování

• V kompostu nedojde k horké fázi – nejčastější příčinou je vysoká vlhkost a nedostatek vzduchu. Pak je nutné přidat suchý materiál a promíchat. Další příčinou může být kyprost materiálu (kompost ze slámy). Je vhodné jej sešlapat a případně zalít.
• Kompost zapáchá – několik hodin po promíchání by již neměl kompost zapáchat. Pokud se tak děje, je výchozí materiál buď příliš bohatý na dusík, nebo příliš bohatý na uhlík. Upravíme vhodnou kombinací surovin (viz tabulka č.1).
• Kompost nevoní po lesní půdě – kompost není dostatečně zralý, lesní vůni způsobují látky, které se tvoří až v poslední fázi zralosti.

Kompostování

1. Doporučený poměr C : N (uhlíku a dusíku) můžeme regulovat vhodným poměrem organických látek uvedených v tabulce. Materiál čerstvý, šťavnatý, zelený obsahuje hodně dusíku, materiál starší, dřevnatý a hnědý je bohatý na uhlík. Obecným pravidlem je přidávat 2-3 díly hnědého materiálu na 1 díl zeleného materiálu

Surovina C:N (uhlík : dusík)

• posekaná tráva 20:1
• odpad z kuchyně 20:1
• hnůj skotu 20:1
• koňský hnůj 25:1
• listí 50:1
• jehličí 70:1
• sláma 100:1
• kůra 120:1
• dřevo 200:1
• piliny 500:1

Pokud kompost zapáchá jako zkažené vejce, znamená to, že v něm převládá materiál s nadměrným obsahem uhlíku. V tomto případě přidáme posekanou trávu nebo listí. Vysoký obsah dusíku zase signalizuje zápach po amoniaku, do kompostu tedy přimícháme dřevěné třísky, kůru nebo piliny.

2. Velmi důležité je pravidelné míchání kompostu z důvodu rovnoměrného přístupu kyslíku, přibližně jednou až čtyřikrát do měsíce.

3. Je třeba kontrolovat vlhkost kompostu (kompostovaný materiál by měl být na dotek vlhký asi jako dobře vyždímaný ručník).

V první fázi kompostovacího procesu dochází k samoohřevu v důsledku probíhajících rozkladných chemických reakcí za intenzivního rozvoje bakterií a plísní. Dochází k rozkladu lehce rozložitelných látek. Hromada kompostu se může zahřát až na teplotu 65°C. V druhé fázi dochází k odbourávání obtížněji rozložitelných látek na stabilní látky obsahující humus. Teplota začíná klesat a kompost získává hnědou barvu a zemitou strukturu. Ve třetí fázi, obecně je to 6 – 12 měsíců od založení kompostu, má zralý kompost homogenní strukturu a voní po lesní půdě.

Doba potřebná k přeměně odpadu v plnohodnotný kompost záleží na mnoha faktorech jako je teplota, složení kompostu, postup při kompostování atd. Proces kompostování lze urychlit použitím kompostérů (zkrácení doby kompostování až o polovinu).